Krátká odpověď: záleží na tom, jestli jste rezident nebo nerezident ČR, a odkud máte příjmy. Nejdřív se řeší status — potom podání. Zpracování od 3 990 Kč, cenu potvrdíme předem.
Pokud máte kombinaci ČR + zahraničí, podnikání, zaměstnání nebo více států během jednoho roku, nejdražší chyby obvykle nevznikají ve formuláři, ale v posouzení rezidentství, rozsahu příjmů a správné metody dvojího zdanění.
dva státy, hraniční rezidence, OSVČ + zaměstnání, zahraniční práce nebo příjmy v cizí měně
státy, období, typ příjmů, typ pobytu a základní podklady
1 stát, 1 typ příjmu: od 3 990 Kč. 2 státy nebo kombinace příjmů: od 5 990 Kč. Složitější situace: individuální kalkulace.
Po první zprávě řekneme, jestli řešíte jen české přiznání, nebo i rezidentství, dvojí zdanění a návazné povinnosti. Pokud jste zároveň OSVČ, může navázat i OSSZ / VZP nebo IO / DPH agenda.
Rychlá orientace: co vyřešit jako první
- Určete status: jste pro daný rok rezident, nebo nerezident ČR?
- Sepište příjmy podle států a období: zaměstnání, OSVČ, zahraniční práce, pronájem, kapitál.
- Připravte podklady: potvrzení o příjmech, dani, pobytu a vazbách.
- Teprve potom řešte formulář a termín podání.
Nejčastější chyba je obrátit pořadí. Lidé řeší termín a formulář, ale nemají správně vyhodnocenou rezidenci a zahraniční příjmy. Z toho pak vznikají opravy, doplatky a zbytečná komunikace s finančním úřadem.
4 typické situace, kde už se chyba prodraží
| Situace | Co se typicky řeší | Nejčastější chyba |
|---|---|---|
| Cizinec pracuje v ČR a část roku měl příjem doma | rezidence, rozdělení období, smlouva o dvojím zdanění | vše se hodí do jednoho českého přiznání bez rozlišení období |
| OSVČ v ČR + zaměstnání v jiné zemi | kombinace dvou typů příjmů, navazující přehledy | podcenění toho, že nestačí jen český formulář |
| Remote práce z ČR pro zahraniční firmu | rezidence, zdroj příjmu, pravidla smlouvy | automatický předpoklad, že se vše daní mimo ČR |
| Platformy / zahraniční služby vedle OSVČ | roční přiznání + někdy i IO / DPH vrstva | řeší se jen roční daň a ignorují se průběžné povinnosti |
1. Rezident nebo nerezident: první rozhodnutí, bez kterého nejde pokračovat
U cizince v ČR je první otázka vždy stejná: jste pro daný rok daňový rezident, nebo nerezident? Bez toho nelze správně určit, co patří do českého přiznání.
Daňový rezident ČR
Typicky osoba, která má v ČR silné osobní nebo ekonomické vazby, stálý byt nebo se zde obvykle zdržuje více než 183 dní. Rezident zpravidla řeší v ČR i zahraniční příjmy podle pravidel příslušné smlouvy.
V praxi to znamená, že pokud jste rezident a měli jste příjmy například z Německa nebo Slovenska, tyto příjmy obvykle vstupují do českého posouzení. Daň zaplacená v zahraničí se pak řeší přes smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
Daňový nerezident ČR
Typicky osoba, která nemá v ČR hlavní životní centrum a řeší zde jen konkrétní české příjmy. V takovém případě se v ČR obvykle řeší hlavně české zdroje příjmů.
Nerezident například může přiznávat český příjem ze zaměstnání, ale posouzení vždy závisí na konkrétním typu příjmu, státu a okolnostech. I zde je potřeba správně určit, které příjmy do českého přiznání patří a které ne.
| Srovnání | Rezident ČR | Nerezident ČR |
|---|---|---|
| Kdo typicky | Bydliště nebo silné vazby v ČR, případně 183+ dní | Centrum života mimo ČR, v ČR jen konkrétní příjmy |
| Co řeší v ČR | Typicky širší okruh příjmů podle smlouvy | Především české zdroje příjmů |
| Zahraniční příjmy | Často ano, podle pravidel smlouvy | Typicky ne, ale vždy záleží na konkrétní situaci |
| Dvojí zdanění | Často zápočet nebo vynětí | Obvykle se řeší méně, ale ne vždy vůbec |
| Typická složitost | Vyšší | Nižší |
Hraniční situace se ale neřeší pocitem. Pokud vazby míří do dvou států současně, rozhoduje detailní posouzení a mezinárodní smlouva. Není výjimkou, že člověk formálně splňuje znaky rezidence ve dvou státech — a teprve smlouva mezi státy určí, kde je rezidentem pro daňové účely.
Hraniční situace v praxi
Příklad 1: slovenský občan s trvalým pobytem na Slovensku, ale celý rok pracuje v Praze a bydlí v pronájmu. V praxi často vychází jako rezident ČR, protože tu má ekonomické centrum a obvykle i 183+ dní pobytu.
Příklad 2: ukrajinský freelancer strávil 6 měsíců v ČR a 6 měsíců na Ukrajině, klienty má z více zemí. To už je hraniční případ, kde nestačí jen počítat dny a je potřeba řešit centrum životních zájmů a konkrétní smlouvu ČR–Ukrajina.
Příklad 3: německý zaměstnanec pracuje remote z ČR pro německou firmu, ale rodina zůstává v Německu. Tady se typicky otevírá otázka tie-breaker pravidel podle smlouvy ČR–Německo a bez detailního posouzení se snadno dojde ke špatnému závěru.
Nevíte, jestli jste rezident nebo nerezident ČR? Pošlete situaci a zúžíme správný režim před podáním.
2. Jaké příjmy cizinci v ČR řeší nejčastěji
- zaměstnání v ČR,
- OSVČ nebo freelancing v ČR,
- kombinace zaměstnání + podnikání,
- zahraniční příjmy během pobytu v ČR,
- pronájem, kapitál nebo jiné vedlejší příjmy.
Jakmile se kombinují dva státy nebo dva typy příjmů, obecný návod přestává stačit. V tu chvíli je potřeba řešit konkrétní rozdělení podle státu, období a typu příjmu.
Typický příklad: cizinec pracoval první polovinu roku v zahraničí a druhou polovinu v ČR. Každé období má jiný daňový režim, jiné podklady a jiný způsob zařazení do přiznání. Bez jasného rozdělení se chyby přenášejí do dalších let a komplikují i navazující přehledy.
Příjmy v cizí měně: jak správně přepočítat
Pokud máte příjmy v eurech, dolarech nebo jiné měně, je potřeba je správně přepočítat do českých korun podle zvoleného zákonného postupu. V praxi se často používá jednotný kurz za celé zdaňovací období, případně jiný správně zvolený postup. Důležité je držet jeden konzistentní režim a nemíchat přístupy v jednom přiznání.
U příjmů ze zaměstnání v zahraničí často stačí správně zpracovat přehledné roční podklady. U OSVČ s průběžnou fakturací bývá potřeba detailnější postup podle typu evidence a zvoleného režimu.
3. Dvojí zdanění: kde vznikají nejdražší chyby
Stejný příjem by se neměl zdanit dvakrát plně, ale jen pokud správně použijete smlouvu o zamezení dvojího zdanění a máte k tomu odpovídající podklady.
V praxi se chybuje hlavně tady:
- špatně určený daňový status,
- příjem zařazený do nesprávné části přiznání,
- chybějící potvrzení o zdanění v zahraničí,
- špatně použitá metoda podle smlouvy.
Pokud máte příjmy ze dvou států, právě tento blok často rozhoduje o tom, jestli zaplatíte správně, nebo zbytečně navíc.
Každá smlouva má specifická pravidla pro konkrétní typ příjmu. Příjem ze zaměstnání se řeší jinak než příjem z podnikání nebo z pronájmu. Proto nelze použít univerzální postup — vždy je potřeba zkontrolovat konkrétní článek smlouvy mezi ČR a vaším druhým státem.
Metoda zápočtu vs. metoda vynětí
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění používají dvě hlavní logiky. V jednom případě se zahraniční daň započítává proti české daňové povinnosti, v jiném se zahraniční příjem z českého základu vylučuje. Který postup platí, závisí na konkrétní smlouvě a typu příjmu.
Špatná volba metody je jedna z nejčastějších chyb, která vede buď k přeplacení daně, nebo naopak k doplatku po kontrole finančního úřadu.
| Srovnání | Zápočet | Vynětí |
|---|---|---|
| Princip | Zahraniční daň se zohlední proti české daňové povinnosti | Zahraniční příjem se z českého základu vylučuje |
| Výhoda | Lépe navazuje na již zaplacenou daň v zahraničí | Výpočet bývá jednodušší |
| Riziko | Potřebujete kvalitní potvrzení o zahraniční dani | Bez správného posouzení lze použít chybně |
| Kdy se používá | Podle konkrétní smlouvy a typu příjmu | Podle konkrétní smlouvy a typu příjmu |
Podklady pro uplatnění smlouvy
Aby finanční úřad uznal zamezení dvojího zdanění, potřebujete doložit zaplacení daně v zahraničí. Typicky jde o potvrzení od zahraničního správce daně, výplatní pásky se srážkou daně nebo roční zúčtování od zaměstnavatele.
Dokumenty v cizím jazyce je vhodné mít alespoň ve formě přehledného vysvětlení v češtině. Úřad nebude za poplatníka domýšlet, jak jednotlivé podklady zapadají do českého přiznání.
4. Nejčastější země: kde bývá posouzení nejsložitější
Slovensko
U Slovenska bývají časté situace, kdy člověk formálně drží vazby v obou státech. Typický scénář je Slovák pracující dlouhodobě v ČR. I když má formální vazbu na Slovensko, v praxi může vyjít jako rezident ČR a slovenské příjmy se pak řeší přes smlouvu.
Ukrajina
U Ukrajiny bývá nejsložitější přesídlení během roku a pozdní získání potvrzení o zahraniční dani. Časté jsou i případy, kdy klient střídá zaměstnání, OSVČ a různé typy pobytu.
Německo
U Německa bývá problém hlavně u remote práce z ČR pro německou firmu. Formálně může situace působit jednoduše, ale prakticky rozhodují vazby, 183 dní a články smlouvy o rezidenci.
Rusko
U Ruska bývá největší problém v dostupnosti a použitelnosti podkladů. Pokud chybí potvrzení o dani nebo jsou dokumenty obtížně použitelné, je potřeba dopředu promyslet realistický postup.
5. Cizinec jako OSVČ: na co se zapomíná nejčastěji
U cizinců podnikajících jako OSVČ nekončí práce ročním přiznáním. Často navazují i další povinnosti:
- přehledy OSSZ a VZP,
- nové zálohy pro další rok,
- u některých modelů i IO / DPH agenda.
Pokud jste cizinec a současně pracujete přes platformy nebo přijímáte služby ze zahraničí, je potřeba oddělit dvě vrstvy: roční daňové přiznání a průběžné DPH/IO povinnosti. Největší chaos vzniká ve chvíli, kdy se obě věci začnou řešit až zpětně.
U řidičů Bolt nebo Uber je situace ještě specifičtější. Kromě ročního přiznání řeší i měsíční DPH povinnosti v režimu identifikované osoby. Pokud jste cizinec a jezdíte přes platformu, doporučujeme projít i Uber provize a DPH a co podává Bolt/Uber řidič každý měsíc a jednou ročně.
Další častý problém u OSVČ cizinců: špatně nastavené zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro následující rok. Pokud je přiznání špatně, navazující povinnosti bývají špatně také.
6. Co nám poslat pro rychlé ověření situace
- zemi občanství a zemi, kde jste měli pobyt,
- typ příjmů: zaměstnání / OSVČ / zahraniční práce / kombinace,
- za které státy a období jste měli příjmy,
- potvrzení o příjmech a dani, pokud je už máte,
- stručný popis, jestli řešíte jen ČR, nebo i druhý stát.
Po těchto údajích vám řekneme, jestli řešíte standardní české přiznání, dvojí zdanění, nebo už hraniční rezidentní situaci. Pokud je situace složitější, navrhneme rovnou rozsah, postup a cenu před startem.
Celý proces probíhá online. Dokumenty pro úřady připravujeme v češtině, ale komunikaci vedeme i anglicky, rusky a ukrajinsky.
7. Termíny za rok 2025 (podání v roce 2026)
| Způsob podání | Termín | Poznámka |
|---|---|---|
| Papírově | 1. dubna 2026 | Jen pokud nemáte povinnost elektronického podání |
| Elektronicky | 4. května 2026 | Datová schránka nebo EPO |
| S poradcem | 1. července 2026 | Plná moc musí být podána včas |
U cizinců ale často nerozhoduje formulář, nýbrž to, jak rychle dáte dohromady zahraniční podklady a správně vyhodnotíte rezidentství. Potvrzení o zaplacené dani ze zahraničí může trvat týdny — proto doporučujeme začít s přípravou co nejdřív.
8. Příklady z praxe
Slovák, 3 roky v Praze, příjmy z ČR i SR
→ vyjasnili rezidenci, podali přiznání s metodou zápočtu, doplatek se snížil o 14 000 Kč
Ukrajinka, přesídlení v průběhu roku, OSVČ + zaměstnání
→ rozdělení období, přiznání + přehledy, hotovo za 8 dní
Němec, remote z ČR pro německou firmu
→ tie-breaker podle smlouvy ČR–DE, správně určená rezidence, bez zbytečného doplatku
9. Kdy už se nevyplatí řešit to svépomocí
Pokud máte jen jedno zaměstnání v ČR a žádné další příjmy, situace bývá relativně jednoduchá. Jakmile ale kombinujete více států, OSVČ, cizojazyčné podklady nebo zahraniční daň, riziko chyby rychle roste a odborné zpracování se vyplatí.
Odborné zpracování se vyplatí téměř vždy, když je v přiznání víc než jeden stát nebo víc než jeden typ příjmu. V takové chvíli dává smysl nejdřív ověřit status a podklady a teprve potom řešit samotné podání.
Nevíte, jestli řešíte jen české přiznání, nebo i rezidentství, zahraniční příjmy a smlouvu o dvojím zdanění? Pošlete situaci a dostanete jasný další krok.