Kdo může na živnost
EU/EHP/Švýcarsko za stejných podmínek jako Češi, občan třetí země navíc s vízem nebo povolením k pobytu. Poradíme, co váš případ vyžaduje.
CZ · ENVše vyřídíte na dálkuKancelář v Praze
OSVČ cizinec v Česku: daně a pojištění
Kompletní přehled pro cizince, kteří v Česku podnikají nebo chtějí začít podnikat jako OSVČ: kdo může na živnost, jak se pozná daňová rezidence, kdy platíte sociální a zdravotní pojištění, komu se vyplatí paušální daň a kdy vzniká DPH nebo identifikovaná osoba. Vedení účetnictví přebíráme od registrace až po roční přiznání.
Účetnictví OSVČ od 990 Kč / měsícCZ · ENOnline po celé ČR
Co na této stránce najdete
Cizinec-OSVČ v Česku řeší několik povinností současně. Bereme je jako jednu agendu, ne jako sadu samostatných úkonů.
Daňová rezidence
Test 183 dnů a bydliště podle §2 zákona o daních z příjmů rozhoduje, jestli zdaníte jen tuzemský, nebo celosvětový příjem.
Sociální pojištění
Přihláška na OSSZ a hlídání minimálních záloh — včetně změny od 1. 7. 2026.
Zdravotní pojištění
Ověříme, jestli patříte do veřejného systému, nebo potřebujete komerční pojištění podle typu pobytu.
Paušální daň
Nárok je vázán na české daňové rezidentství, ne na občanství. Spočítáme, jestli se vám vyplatí.
DPH a identifikovaná osoba
Hlídáme obrat 2 000 000 Kč i moment, kdy z nákupu reklamy nebo softwaru ze zahraničí vznikne identifikovaná osoba.
Dopisy DAC7
Bolt, Uber, Airbnb a další platformy posílají vaše údaje finanční správě. Zkontrolujeme, že přiznání odpovídá.
Kdo může v Česku podnikat na živnost
Výchozí pravidlo je rovnost: zahraniční osoba může na území ČR provozovat živnost „za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba“ (§5 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.). Při ohlášení se doloží výpis z evidence Rejstříku trestů (nebo obdobný doklad ze země původu) ne starší 3 měsíců (§6 odst. 3).
Rozdíl mezi občanem EU a občanem třetí země nedělá samotná živnost, ale pobyt. Zahraniční fyzická osoba, která má pro pobyt v ČR povinnost mít povolení, musí k ohlášení navíc doložit vízum k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu (§5 odst. 5 a §46 odst. 1 písm. e) téhož zákona). Občané EU, EHP a Švýcarska tuto povinnost nemají, takže se na ně podmínka nevztahuje; občan třetí země bez platného pobytového oprávnění ohlášení podat nemůže — úřad ho nepřijme a živnost nevznikne. Přesný typ pobytu, který váš případ vyžaduje, závisí na účelu pobytu a zemi původu — to si u vás ověříme podle vaší konkrétní situace, ne podle obecného pravidla.
Registrace a poplatky
Ohlášení živnosti podáváte na živnostenském úřadě osobně, poštou, datovou schránkou nebo přes Portál veřejné správy. Zápis do živnostenského rejstříku má úřad provést do 5 pracovních dnů od doručení úplného ohlášení (§47 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb.). Následně se přihlašujete na OSSZ k důchodovému pojištění a řešíte zdravotní pojištění — oboje nejpozději v den zahájení činnosti.
| Krok | Co to obnáší |
|---|---|
| Ohlášení živnosti | Správní poplatek 1 000 Kč za první ohlášení, 500 Kč za každé další; zápis do rejstříku do 5 pracovních dnů (portál veřejné správy) |
| Přihláška na OSSZ | Oznámení zahájení samostatné výdělečné činnosti místně příslušné OSSZ, obvykle do 8 dnů od zahájení |
| Zdravotní pojišťovna | Oznámení zahájení samostatné výdělečné činnosti zdravotní pojišťovně do 8 dnů od zahájení — jen pokud spadáte do veřejného systému (viz níže) |
| Datová schránka | Podnikající fyzické osobě ji stát zřizuje automaticky; úřední zprávy v ní se považují za doručené i bez přečtení (datovka.gov.cz) |
Jste český daňový rezident?
Rezidence rozhoduje o tom, jestli v Česku zdaníte jen tuzemský příjem, nebo příjem celosvětový. Podle §2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb. jste daňovým rezidentem ČR, pokud splňujete alespoň jednu z podmínek:
- Bydliště v ČR. Máte tu stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na úmysl se v něm trvale zdržovat — nemusí jít o vlastní ani hlášenou adresu pobytu.
- Obvyklé zdržování se v ČR. Pobýváte zde alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v součtu více období; do lhůty se počítá i každý započatý den pobytu.
Jako rezident přiznáváte v Česku celosvětový příjem — tuzemský i zahraniční. Aby stejný příjem nebyl zdaněn dvakrát, uplatní se smlouva o zamezení dvojímu zdanění mezi Českem a danou zemí, pokud existuje; přehled platných smluv vede Finanční správa. Konkrétní mechanismus (zápočet, nebo vynětí příjmu) se liší smlouvu od smlouvy — posoudíme ho podle vaší země, ne obecným pravidlem.
Rozhodovací přehled: co se na vás vztahuje
O vašich povinnostech nerozhoduje jedna věc, ale tři nezávislé otázky: jaké máte občanství, jestli jste český daňový rezident, a jaký máte typ pobytu. Každá z nich mění jiný řádek — proto se dvě jinak podobné situace mohou účtovat i danit odlišně.
| Otázka | Odpověď A | Odpověď B |
|---|---|---|
| Občanství — přístup k živnosti | EU, EHP, Švýcarsko: ohlášení bez pobytového dokladu, jen výpis z evidence trestů ne starší 3 měsíců | Třetí země: navíc vízum nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu (§5 odst. 5 a §46 odst. 1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb.) |
| Daňová rezidence — co zdaňujete | Rezident ČR (bydliště nebo 183 dnů): přiznáváte celosvětový příjem, dvojí zdanění řeší smlouva | Nerezident: zdaňujete jen příjmy ze zdrojů v ČR (§2 zákona č. 586/1992 Sb.) |
| Daňová rezidence — slevy na dani | Rezident ČR: slevy a daňové zvýhodnění podle §35ba a §35c za běžných podmínek | Nerezident: rozsah slev je omezený — viz níže (Finanční správa k daňovým nerezidentům) |
| Daňová rezidence — paušální daň | Rezident ČR: vstup možný do ročních příjmů 2 000 000 Kč | Nerezident: režim končí měsícem, ve kterém jste přesunuli daňové rezidentství do zahraničí (Finanční správa) |
| Typ pobytu — zdravotní pojištění | Trvalý pobyt: ze zákona pojištěnec veřejného systému | Bez trvalého pobytu: jen ve vyjmenovaných případech, jinak komerční pojištění (§2 zákona č. 48/1997 Sb.) |
Nerezident a slevy na dani: na čem záleží země, ne občanství
Tady je pravidlo, které se ve starších průvodcích pro cizince často ještě nepromítlo. Pokud jste daňový nerezident ČR a nejste daňovým rezidentem členského státu EU ani EHP, můžete podle Finanční správy uplatnit pouze základní slevu na poplatníka podle §35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů a slevu na studenta podle §35ba odst. 1 písm. f). Ostatní slevy podle §35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) a daňové zvýhodnění na dítě podle §35c má k dispozici jen poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo EHP a zároveň má alespoň 90 % svých příjmů ze zdrojů v ČR (Finanční správa, daňový nerezident ČR).
Praktický důsledek: rozhoduje daňové rezidentství, nikoli státní občanství ani délka pobytu v Česku. Občan třetí země, který je daňovým rezidentem některého státu EU, podmínku o EU/EHP splňuje; naopak občan státu, který z EU vystoupil, ji nesplní, i kdyby v Česku pracoval roky. Pokud jste v hraniční situaci, spočítáme podíl vašich českých příjmů dřív, než přiznání podáme — ne až podle výzvy z úřadu.
Sociální a zdravotní pojištění: čísla pro rok 2026
Minimální zálohy platí bez ohledu na to, kolik skutečně vyděláte — a v roce 2026 se v jejich průběhu jedna položka mění.
| Povinnost | Co platí v roce 2026 |
|---|---|
| Sociální pojištění — minimální záloha | 5 720 Kč leden–červen, 5 005 Kč od července (minimální vyměřovací základ klesl ze 40 % na 35 % průměrné mzdy); zálohy za leden–červen se zpětně nemění, ale roční minimum za rok 2026 se počítá z 35 % za celý rok a přeplatek se vrací (ČSSZ, změna od 1. 7. 2026) |
| Zdravotní pojištění — minimální záloha | 3 306 Kč měsíčně po celý rok, z minimálního vyměřovacího základu 24 483,50 Kč — beze změny k 1. 7. 2026 (VZP) |
| Veřejné zdravotní pojištění cizince | Ze zákona povinné pro každého s trvalým pobytem v ČR; bez trvalého pobytu jen ve vyjmenovaných případech (zaměstnání u českého zaměstnavatele, vybraná dlouhodobá pobytová oprávnění, azyl) — jinak řešíte komerční zdravotní pojištění (§2 zákona č. 48/1997 Sb., VZP k pojištění cizinců) |
| Paušální daň — vstup a rezidentství | Vstup při ročních příjmech do 2 000 000 Kč; nárok je vázán na české daňové rezidentství, ne na občanství — režim končí dnem přesunu daňového rezidentství do zahraničí (Finanční správa) |
Kolik z toho za rok 2026 státu skutečně zaplatíte na minimálním pojistném, počítáme níže na korunu.
| Položka | Výpočet | Za rok 2026 |
|---|---|---|
| Sociální pojištění, roční minimum | 205 668 Kč × 29,2 % | 60 056 Kč |
| Zdravotní pojištění, roční minimum | 293 802 Kč × 13,5 % | 39 664 Kč |
| Minimum státu celkem (bez daně z příjmů) | 60 056 + 39 664 | 99 720 Kč |
Toto je minimum, které platí i při nulovém zisku (pro OSVČ, pro kterou je činnost hlavní). Na zálohách se během roku 2026 zaplatí víc — sociální 5 720 Kč × 6 + 5 005 Kč × 6 = 64 350 Kč, zdravotní 3 306 Kč × 12 — a co je nad roční minimum, se po přehledu vrací. Skutečná záloha může být vyšší podle vašeho vyměřovacího základu z předchozího roku — novou výši spočítáme z vašeho ročního přehledu, ne z minima naslepo.
Paušální daň, nebo běžný režim? Pásmo I 2026 spočítané proti minimu pojistného
Paušální daň je jedna měsíční platba, která nahrazuje zálohy na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů — a odpadá s ní daňové přiznání i oba roční přehledy (Finanční správa, paušální režim). Aby šlo porovnat jablka s jabkami, postavíme paušální daň v pásmu I za celý rok proti ročnímu minimu pojistného spočítanému výš.
V pásmu I se záloha během roku 2026 mění: do června 9 984 Kč, od července 9 162 Kč — tedy o 822 Kč měsíčně méně. Kdo platil v pásmu I od ledna do června, vznikl mu přeplatek 4 932 Kč a nová výše zálohy byla poprvé splatná 20. července 2026 (tisková zpráva GFŘ). Paušální daň za celý rok 2026 je proto 9 162 Kč × 12; přeplatek si lze započíst na další zálohy, nebo ho nechat vrátit.
| Varianta | Výpočet | Za rok 2026 |
|---|---|---|
| Paušální daň, pásmo I — pojištění i daň z příjmů v jedné platbě | 9 162 Kč × 12 | 109 944 Kč |
| Běžný režim — jen roční minimum pojistného, daň z příjmů ještě navíc | 60 056 + 39 664 | 99 720 Kč |
| Rozdíl (paušál výš než samotné minimum pojistného) | 109 944 − 99 720 | 10 224 Kč |
Jak to číst: paušál je proti samotnému minimu pojistného o 10 224 Kč za rok dražší, ale v té částce už je zahrnutá i daň z příjmů — v běžném režimu ji platíte nad rámec záloh. Vyplatí se tedy tím spíš, čím vyšší by vaše daň z příjmů byla a čím méně slev a skutečných výdajů byste uplatnili. Naopak se nevyplatí, pokud máte vysoké skutečné výdaje nebo slevy, které v paušálním režimu uplatnit nelze.
Tenhle rozdíl proto nerozhodujeme za vás obecně: dopočítáme obě varianty z vašich loňských příjmů a výdajů a pošleme oba výsledky vedle sebe. Metodiku pásem a podmínky vstupu rozebíráme v průvodci paušální daní. Pozor na vazbu z předchozí sekce: nárok na paušální režim drží české daňové rezidentství — přesunem rezidentství do zahraničí režim končí.
DPH: když fakturujete do zahraničí a když ze zahraničí nakupujete
Tohle je u cizinců-OSVČ nejčastější zdroj nepříjemného překvapení: povinnost k DPH obvykle nevznikne z obratu, ale z jedné faktury od zahraničního dodavatele. Proto uvádíme oba limity pohromadě — 2 000 000 Kč pro plátcovství DPH podle obratu i 326 000 Kč pro pořízení zboží z EU — a k nim situace, kdy žádný limit neplatí.
| Situace | Limit | Co z toho vzniká |
|---|---|---|
| Fakturujete českým zákazníkům (obrat v tuzemsku) | 2 000 000 Kč za kalendářní rok; nad 2 536 500 Kč v témže roce ihned | Plátce DPH od 1. ledna následujícího roku, resp. ihned (§6 zákona č. 235/2004 Sb.) |
| Kupujete službu od dodavatele neusazeného v ČR (reklama, software, cloud) | Žádný limit | Identifikovaná osoba už od první takové faktury (§6g až §6i téhož zákona) — daň odvedete vy, ne dodavatel |
| Pořizujete zboží z jiného členského státu EU | 326 000 Kč | Do tohoto limitu není pořízení předmětem daně; limit se testuje v příslušném i v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce (§2a odst. 2) |
| Poskytujete službu podnikateli v jiném členském státě | Žádný limit | Místem plnění je sídlo příjemce, ne vaše — daň přiznává zákazník, vy fakturujete bez české DPH (§9 odst. 1), ale sami se stáváte identifikovanou osobou |
| Prodáváte na dálku koncovým zákazníkům v EU (zboží, digitální služby) | 10 000 EUR souhrnně za všechny státy EU | Nad limit se daní v zemi zákazníka; přes režim OSS podáte jedno přiznání místo registrace v každém státě (Finanční správa, OSS) |
Za pozdní registraci k DPH hrozí pokuta až 500 000 Kč a přihlášku podáváte do 10 pracovních dnů od překročení obratu (portál veřejné správy). Rozdíl mezi identifikovanou osobou a plným plátcovstvím — a proč je první z nich obvykle výrazně levnější — rozebíráme na stránce identifikovaná osoba vs. plátce DPH.
Spočítané na korunu: kdy překročíte limit 326 000 Kč
Limit u zboží z EU se nesleduje po jednotlivých fakturách, ale jako součet za kalendářní rok. Příklad se třemi nákupy zboží od dodavatelů z EU v jednom roce:
| Nákup zboží z EU (příklad) | Součet od začátku roku | Stav proti limitu |
|---|---|---|
| 1. nákup 180 000 Kč | 180 000 Kč | pod limitem (180 000 < 326 000) |
| 2. nákup 120 000 Kč | 180 000 + 120 000 = 300 000 Kč | pod limitem (300 000 < 326 000) |
| 3. nákup 60 000 Kč | 300 000 + 60 000 = 360 000 Kč | limit překročen (360 000 > 326 000) — povinnost vzniká už tímto pořízením |
Pozor na dvě věci, které tuhle tabulku dokážou obejít. První: limit 326 000 Kč platí jen pro zboží — u přijatých služeb od neusazeného dodavatele žádný limit není a identifikovanou osobou se stáváte první fakturou. Druhá: limit se testuje i proti předchozímu kalendářnímu roku, takže vás může zasáhnout i v roce, kdy nakoupíte málo. Oboje u klientů hlídáme z dokladů průběžně, ne až v ročním zpracování.
Jak to funguje: co pošlete, co uděláme my, kdy je hotovo
-
Co pošlete
Jaký typ pobytu máte, čím se živíte, jestli máte příjmy i mimo Česko a kolik dokladů řešíte za měsíc.
-
Co uděláme my
Ověříme daňovou rezidenci, typ pojištění a to, jestli se vám vyplatí paušální daň. Napíšeme rozsah, cenu a co potřebujeme od vás.
-
Kdy je hotovo
Odpovídáme písemně, bez telefonátu — do 2 hodin, každý den včetně víkendů a svátků. Registraci na živnostenském úřadě, OSSZ a zdravotní pojišťovně vyřídíme za vás na základě plné moci.
-
Dál už jen posíláte doklady
Termíny DPH, přehledů, IO a daňového přiznání hlídáme my a na každou povinnost upozorníme dopředu, ne po termínu.
Osobní schůzku v Praze rádi domluvíme, ale není to podmínka. Stejný postup funguje i z jiné země.
Kolik stojí vedení účetnictví
Cena se odvíjí od objemu dokladů a od toho, jestli řešíte DPH nebo identifikovanou osobu. Pevnou částku potvrdíme písemně, než začneme pracovat.
OSVČ ÚČETNICTVÍ
Účetnictví OSVČ
od 990 Kč / měsíc
- Daňová evidence a měsíční kontrola
- Kontrola EU klientů a platforem
- Roční přiznání a přehledy v průběžném vedení
- Pevná měsíční cena dohodnutá předem
Co je účtováno navíc
Měsíční cena kryje dohodnutý rozsah. Samostatné služby a práci nad jeho rámec naceníme před zahájením. Již zahrnutou práci neúčtujeme podruhé:
- Převzetí účetnictví zdarma
Samotné převzetí je zdarma: zkontrolujeme stav účetnictví, otevřené položky a nastavíme nový měsíční režim. Nezpracovaná starší období a chybějící podklady naceníme až po kontrole.
- Opravy a doplnění starších období pevná nabídka po kontrole
Samotné převzetí účetnictví je zdarma. Rozsah a cenu oprav a doplnění nezpracovaných starších období potvrdíme až po kontrole.
- Mzdy za zaměstnance 190 Kč / zaměstnanec
Nastavení zaměstnance v ceně · JMHZ a další mzdová hlášení v ceně · Výplatní pásky · Oprava starších měsíců zvlášť
- Registrace identifikované osoby od 1 990 Kč
Kontrola podkladů, přihláška, plná moc a běžná komunikace s finančním úřadem.
- DPH podání identifikované osoby od 690 Kč / podání
Kontrola období, výpočet DPH, elektronické podání a potvrzení o odeslání.
- Kontrola skluzu a historie od 1 990 Kč
První kontrola registrace, období a dostupných dokladů; opravy naceníme až podle nálezu.
- Roční daňové přiznání OSVČ od 2 990 Kč
Samostatná roční vrstva; měsíční IO podání ji nenahrazuje.
Co platíte státu, ne nám
- Ohlášení živnosti na živnostenském úřadě 1 000 Kč
Správní poplatek za první ohlášení, za každé další 500 Kč. Zápis do živnostenského rejstříku má úřad provést do 5 pracovních dnů od doručení úplného ohlášení. portál veřejné správy
Nic z toho se neúčtuje samo. Rozsah i částku dostanete písemně a práci začneme až po vašem potvrzení.
Spočítané na korunu: první rok cizince-OSVČ v Ganado
Příklad používá jen čísla, která jsou na této stránce: měsíční cenu za účetnictví OSVČ, správní poplatek za ohlášení živnosti a ceny za identifikovanou osobu — pro cizince, který v průběhu roku začne platit reklamu nebo software zahraničnímu dodavateli z EU a stane se identifikovanou osobou.
| Položka | Výpočet | Za první rok |
|---|---|---|
| Účetnictví OSVČ (Ganado) | 990 Kč × 12 měsíců | 11 880 Kč |
| Ohlášení živnosti (platíte úřadu) | 1 000 Kč jednorázově | 1 000 Kč |
| Bez DPH a bez identifikované osoby | 11 880 + 1 000 | 12 880 Kč |
| Registrace identifikované osoby | 1 990 Kč jednorázově | 1 990 Kč |
| DPH podání identifikované osoby | 690 Kč × 9 podání | 6 210 Kč |
| S identifikovanou osobou od čtvrtého měsíce | 12 880 + 1 990 + 6 210 | 21 080 Kč |
Čísla jsou vstupní ceny podle ceníku: pevnou měsíční částku potvrdíme písemně po kontrole objemu dokladů, a od té chvíle se nemění. Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které platíte státu, jsou spočítané zvlášť výš na této stránce.
Čím se dá Ganado ověřit
Ověřit si můžete: hodnocení 5,0 na Google z 6 recenzí (veřejný profil), IČO 19322119 v ARES a zápis v Firmy.cz. Kancelář máme na adrese Příčná 1892/4, Praha.
Za obsah stránky odpovídá Artem Chagin, zakladatel Ganado International s.r.o.; konkrétní rezidentství, typ pojištění i daňový režim vždy posuzujeme podle vašich čísel a vašeho pobytového oprávnění, ne podle obecného pravidla.
Kam pokračovat
Podrobnosti k jednotlivým povinnostem a ceník.
Účetnictví pro OSVČ
Měsíční vedení pro živnostníky včetně podpory během roku.
Založení s.r.o.
Kdy se cizinci vyplatí s.r.o. místo živnosti a jak ji založit.
Identifikovaná osoba
Registrace IO a měsíční hlášení při nákupu služeb ze zahraničí.
DPH registrace
Limity, přechod na plátce a rozhodování podle vašich čísel.
Přehledy OSSZ a VZP
Roční přehledy pro sociální a zdravotní pojištění a jejich termíny.
Průvodce paušální daní
Komu se paušální daň vyplatí a jak se pásma počítají.
Daňové přiznání cizince v Česku
Kdy podáváte v Česku, kdy v zemi původu a co s dvojím zdaněním.
Ceník účetních služeb
Ceny pro OSVČ, identifikovanou osobu i firmy na jednom místě.
Zdroje (ověřeno 2026-09-20)
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání — §5 (podmínky pro EU/EHP/Švýcarsko a pro občany třetích zemí), §6 odst. 3 (výpis z evidence trestů), §46 odst. 1 písm. e) (doklad o pobytu), §47 (zápis do rejstříku do 5 pracovních dnů)
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů — §2 odst. 2 a 4 (daňová rezidence: bydliště a test 183 dnů)
- Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění — §2 (kdo je pojištěncem), §5 (definice OSVČ)
- VZP: zdravotní pojištění cizinců — veřejný systém vs. komerční pojištění
- VZP: minimální zálohy OSVČ na zdravotní pojištění v roce 2026
- ČSSZ: přehled údajů pro sociální zabezpečení v roce 2026
- ČSSZ: změna pojistného na důchodové pojištění OSVČ od 1. 7. 2026
- Finanční správa: paušální daň — podmínky, pásma a ukončení při přesunu rezidentství
- Finanční správa (GFŘ): snížení paušální zálohy v pásmu I z 9 984 Kč na 9 162 Kč od července 2026, přeplatek 4 932 Kč za leden–červen
- Finanční správa: daňový nerezident ČR — nerezident mimo EU/EHP uplatní jen základní slevu na poplatníka (§35ba odst. 1 písm. a)) a slevu na studenta (písm. f)); ostatní slevy a daňové zvýhodnění jen pro rezidenta EU/EHP s alespoň 90 % příjmů ze zdrojů v ČR
- Finanční správa: One Stop Shop — jednotný limit 10 000 EUR pro všechny členské státy a jedno přiznání místo registrace v každé zemi
- Finanční správa: smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (přehled platných smluv)
- Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty — §6 odst. 1 a 2 (plátcovství podle obratu 2 000 000 / 2 536 500 Kč), §2a odst. 2 (limit 326 000 Kč u pořízení zboží z EU), §6g–§6l (identifikovaná osoba), §9 odst. 1 (místo plnění u služby osobě povinné k dani = sídlo příjemce)
- Portál veřejné správy: registrace k dani z přidané hodnoty (lhůty a pokuta za neregistraci)
- Portál veřejné správy: vznik živnostenského oprávnění (správní poplatky)
- Finanční správa: lhůty pro daňové přiznání fyzických osob
- Finanční správa: sdělení prodejcům využívajícím online platformy (DAC7)
- Datové schránky: oficiální informace o elektronické komunikaci se státem
Časté dotazy — OSVČ cizinec, daně a pojištění
Můžu v Česku podnikat na živnost, i když nejsem občan EU?
Ano, ale podmínky se liší podle občanství. Občané EU, EHP a Švýcarska mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako čeští občané (§5 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.) a jen doloží výpis z evidence trestů ne starší 3 měsíců. Občan třetí země musí navíc doložit vízum k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu (§5 odst. 5 a §46 odst. 1 písm. e) téhož zákona) — bez platného pobytového oprávnění živnostenský úřad ohlášení nepřijme. Konkrétní typ pobytu, který váš případ vyžaduje, s vámi projdeme podle vaší situace.
Jak zjistím, jestli jsem český daňový rezident?
Podle §2 odst. 2 a 4 zákona č. 586/1992 Sb. jste daňovým rezidentem ČR, pokud tu máte bydliště — stálý byt, u kterého okolnosti nasvědčují úmyslu se v něm trvale zdržovat — nebo se tu obvykle zdržujete, tedy pobýváte zde alespoň 183 dnů v kalendářním roce, souvisle nebo v součtu více období (počítá se každý započatý den). Rezidence rozhoduje o tom, jestli v Česku zdaňujete jen tuzemské příjmy, nebo celosvětový příjem — a také o tom, jaké slevy na dani si můžete uplatnit: nerezident, který není daňovým rezidentem státu EU ani EHP, má podle Finanční správy k dispozici pouze základní slevu na poplatníka a slevu na studenta (Finanční správa, daňový nerezident ČR). U hraničních případů (např. bydliště ve dvou zemích) se rezidence posuzuje individuálně.
Kde zdaním příjem, když mám zakázky i mimo Česko?
Jako český daňový rezident přiznáváte v Česku celosvětový příjem — tuzemský i zahraniční. Aby stejný příjem nebyl zdaněn dvakrát, používá se smlouva o zamezení dvojímu zdanění mezi Českem a danou zemí, pokud existuje; přehled platných smluv vede Finanční správa. Mechanismus (zápočet daně zaplacené v zahraničí, nebo vynětí příjmu) se liší smlouvu od smlouvy — konkrétní řešení posoudíme podle země, ne obecným pravidlem.
Musím se jako OSVČ přihlásit na OSSZ a kolik jsou zálohy v roce 2026?
Ano, přihlášku k důchodovému pojištění OSVČ podáváte na místně příslušnou OSSZ nejpozději při zahájení samostatné výdělečné činnosti. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění pro hlavní činnost byla 5 720 Kč do června 2026 a od 1. července 2026 klesla na 5 005 Kč — minimální vyměřovací základ se snížil ze 40 % na 35 % průměrné mzdy; nižší záloha se neuplatňuje zpětně k lednu, rozdíl se dorovná až v ročním přehledu (ČSSZ, přehled údajů pro rok 2026, změna od 1. 7. 2026).
Jsem cizinec — spadám do veřejného zdravotního pojištění, nebo potřebuji komerční?
Záleží na typu pobytu. Podle §2 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. je ze zákona pojištěncem veřejného systému každý, kdo má v ČR trvalý pobyt; bez trvalého pobytu jen ve vyjmenovaných případech (např. zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem v ČR, vybraná dlouhodobá pobytová oprávnění, azyl). Samotné podnikání na živnost bez trvalého pobytu do veřejného systému automaticky nezakládá — VZP k pojištění cizinců popisuje, kdy je potřeba řešit komerční zdravotní pojištění místo veřejného. Tohle si u vás ověříme podle konkrétního pobytového oprávnění, ne podle obecného odhadu.
Kolik jsou minimální zálohy na zdravotní pojištění OSVČ v roce 2026?
Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění OSVČ v roce 2026 je 3 306 Kč, počítaná z minimálního vyměřovacího základu 24 483,50 Kč, a platí po celý rok beze změny (VZP, minimální zálohy OSVČ). Na rozdíl od sociálního pojištění se zdravotní minimum k 1. červenci 2026 neměnilo.
Mohu jako cizinec využívat paušální daň?
Ano, pokud jste český daňový rezident a splňujete běžné podmínky paušálního režimu — vstup je možný do ročních příjmů 2 000 000 Kč. Nárok na paušální daň je vázán na české daňové rezidentství, ne na státní občanství: pokud byste přesunuli daňové rezidentství do zahraničí, paušální režim tím končí (Finanční správa, paušální daň). Pro rok 2026 je měsíční platba v pásmu I 9 162 Kč od července (9 984 Kč leden–červen, tedy o 822 Kč méně; za leden–červen vznikl přeplatek 4 932 Kč — tisková zpráva GFŘ), v pásmu II 16 745 Kč a v pásmu III 27 139 Kč, splatnost do 20. dne v měsíci. Jak paušál vychází proti minimálním zálohám v běžném režimu, máme výš spočítané na korunu.
Kdy mi jako cizinci-OSVČ vznikne povinnost k DPH nebo identifikovaná osoba?
K DPH se registrujete při obratu nad 2 000 000 Kč za kalendářní rok — plátcem od 1. ledna následujícího roku; nad 2 536 500 Kč v témže roce vzniká plátcovství ihned (§6 zákona č. 235/2004 Sb.). Přihlášku podáte do 10 pracovních dnů od překročení obratu, za nesplnění hrozí pokuta až 500 000 Kč (portál veřejné správy). U cizinců bývá častější spouštěč nákup reklamy nebo softwaru od zahraničního dodavatele z EU (Google, Meta, AWS) — tím obvykle vzniká dřív identifikovaná osoba, užší režim jen pro tyto transakce, a to bez jakéhokoli limitu, už první takovou fakturou. Samostatný limit má jen pořízení zboží z jiného členského státu: do 326 000 Kč za kalendářní rok (a zároveň v roce předcházejícím) není předmětem daně (§2a odst. 2 téhož zákona). Oba limity i výpočet k tomu menšímu máme výš v sekci o DPH při fakturaci do zahraničí.
Do kdy musím podat přehledy OSSZ a VZP a daňové přiznání?
Daňové přiznání se podává do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období papírově, do 4 měsíců elektronicky a do 6 měsíců přes daňového poradce (Finanční správa). Přehledy o příjmech a výdajích pro OSSZ a VZP se podávají do jednoho měsíce po uplynutí vaší lhůty pro daňové přiznání — podrobný harmonogram i termíny za rok 2026 máme na stránce přehledy OSSZ a VZP. Termíny u klientů hlídáme průběžně, ne až podle výzvy z úřadu.
Dostal/a jsem dopis DAC7 od platformy jako cizinec-OSVČ — co to znamená?
DAC7 znamená, že platformy jako Airbnb, Bolt, Uber nebo Vinted posílají finanční správě údaje o lidech, kteří přes ně prodávají nebo poskytují služby. Finanční správa k tomu uvádí, že oznamovací povinnost podle DAC7 „nezasahuje do způsobu zdanění příjmů a povinností podávat daňové přiznání“ (sdělení prodejcům využívajícím online platformy). Není to sama o sobě kontrola ani pokuta — zkontrolujeme, že vaše přiznání těmto číslům odpovídá.
Kolik stojí vedení účetnictví pro cizince-OSVČ u Ganado a co v ceně není?
Účetnictví OSVČ začíná na od 990 Kč měsíčně, pevnou cenu potvrdíme písemně po kontrole objemu dokladů. Mimo měsíční cenu jsou položky, které buď nemá každý klient, nebo se dělají jednorázově — registrace identifikované osoby (od 1 990 Kč), DPH podání (od 690 Kč / podání) a doplnění starší historie (od 1 990 Kč). Celý seznam je v sekci „Co je účtováno navíc“ výš na této stránce a v ceníku.
Musím kvůli podnikání v Česku přijet osobně do Prahy?
Ne. Plná moc, přístup do datové schránky i předávání dokladů běží online — z celé ČR i ze zahraničí. Kdo je v Praze, může přijít na adresu Příčná 1892/4, Praha, na ceně ani na postupu to nic nemění.
Máte podobnou situaci? Pošlete podklady a dostanete jasný další krok.
Napište, jaký je váš případ
Odpovíme konkrétním prvním krokem a cenou. Česky nebo anglicky.
- Fixní ceny pro standardní služby
- Fixní scope před startem
- Online po celé ČR