Co udělat po založení s.r.o. — checklist s termíny

Za obsah odpovídá Ganado International s.r.o., IČO 19322119 (záznam v ARES). Text je obecná informace ke dni aktualizace, ne daňové poradenství k vaší konkrétní situaci.

Povinnosti po vzniku firmy — v pořadí, jak přicházejí

Pořadí odpovídá tomu, jak povinnosti po vzniku firmy obvykle přicházejí. U každé je termín, úřad, který ji řeší, a odkaz na primární zdroj.

1. Registrace k dani z příjmů právnických osob

   do 15 dnů od vzniku firmy (zápisu do obchodního rejstříku) místně příslušný finanční úřad

   Přihlášku k registraci podává každé s.r.o., které nemá jen příjmy osvobozené od daně nebo zdaňované srážkou. Správce daně pak přidělí DIČ a rozhodnutí o registraci doručí do datové schránky.

   Zdroj: Finanční správa ČR — Začínáte podnikat?

2. Zpřístupnění a sledování datové schránky

   zřizuje se automaticky ihned po zápisu do obchodního rejstříku Digitální a informační agentura (DIA)

   Každé s.r.o. zapsané do obchodního rejstříku má datovou schránku ze zákona, automaticky a bezplatně, podle zákona č. 300/2008 Sb. Žádat o ni nemusíte, sledovat ji musíte od prvního dne: doručení do datové schránky má stejné právní účinky jako doporučený dopis, včetně běhu lhůt.

   Zdroj: Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

3. Sledování obratu pro povinnou registraci k DPH

   přihláška do 10 pracovních dnů od překročení limitu místně příslušný finanční úřad

   Plátcem DPH se firma stává, když její obrat za kalendářní rok přesáhne 2 000 000 Kč (pak je plátcem od 1. ledna následujícího roku a dřívější datum si může zvolit), nebo 2 536 500 Kč (pak je plátcem hned následující den po překročení). V obou případech podejte přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů ode dne, kdy limit padl.

   Zdroj: Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 6 a § 94

4. Registrace jako identifikovaná osoba

   do 15 dnů ode dne vzniku statusu místně příslušný finanční úřad

   Status identifikované osoby vznikne, když firma přijme službu od zahraniční osoby povinné k dani s místem plnění v tuzemsku, pořídí zboží z jiného členského státu EU nad limit, nebo poskytne přeshraniční službu — a přitom není a nechce být plátcem DPH. Přihlášku k registraci podejte do 15 dnů ode dne vzniku tohoto statusu, nezávisle na registraci k DPH.

   Zdroj: Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 97

5. Sociální pojištění jednatele a zaměstnanců

   do 8 kalendářních dnů od vzniku rozhodné skutečnosti okresní/místně příslušná správa sociálního zabezpečení (OSSZ)

   Jako zaměstnavatel se firma musí zaregistrovat u OSSZ do 8 kalendářních dnů od vzniku této povinnosti — obvykle nástupem prvního zaměstnance, nebo odměnou jednatele, která zakládá účast na nemocenském pojištění. Stejná osmidenní lhůta platí pro přihlášení každého dalšího zaměstnance.

   Zdroj: ČSSZ — Přehled povinností zaměstnavatele

6. Zdravotní pojištění zaměstnanců a jednatele

   do 8 dnů od vzniku skutečnosti příslušná zdravotní pojišťovna

   Nástup zaměstnance — a jednatele s odměnou, která zakládá účast na zdravotním pojištění — oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně do 8 dnů. Od 1. ledna 2026 se podle novely zákona č. 48/1997 Sb. (provedené zákonem č. 289/2025 Sb.) tato hlášení podávají výhradně elektronicky.

   Zdroj: VZP ČR — Oznamovací povinnost zaměstnavatele

   Zdroj: VZP ČR — Povinnost elektronických oznámení zaměstnavatelů (od 1. 1. 2026)

7. Vedení účetnictví od prvního dne

   povinnost vzniká dnem vzniku firmy zákon o účetnictví (bez samostatné registrace)

   S.r.o. je vždy účetní jednotkou a vede podvojné účetnictví od data zápisu do obchodního rejstříku, bez ohledu na to, kdy začne podnikat nebo fakturovat. Žádné „odkladné“ období bez vedení účetnictví neexistuje.

   Zdroj: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 1

8. Založení podnikatelského bankovního účtu

   prakticky ihned, zákonná lhůta není stanovena vlastní volba banky

   Lhůtu na založení podnikatelského účtu zákon nestanovuje, potřebujete ho ale na splacení vkladu a na běžný provoz. Jakmile se firma stane plátcem DPH, musí navíc finančnímu úřadu nahlásit a nechat zveřejnit alespoň jeden bankovní účet pro platby za zdanitelná plnění — jinak za neodvedenou daň může ručit odběratel.

   Zdroj: Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 96, § 98 a § 109

9. Zápis skutečného majitele

   bez zbytečného odkladu po vzniku (často automaticky) rejstříkový soud / evidence skutečných majitelů

   U jednoduché struktury, tedy jednoho nebo více společníků z řad fyzických osob, se údaje do evidence skutečných majitelů propíšou z obchodního rejstříku automaticky. U složitější vlastnické struktury musíte zápis provést sami, bez zbytečného odkladu po vzniku firmy.

   Zdroj: Evidence skutečných majitelů — Ministerstvo spravedlnosti

10. Náležitosti první faktury

    od první vystavené faktury zákon o dani z přidané hodnoty / občanský zákoník

    Zákonné náležitosti musí mít i faktura firmy, která plátcem DPH ještě není: obchodní firma, IČO, sídlo, číslo dokladu, popis plnění a cena. Plátce DPH a identifikovaná osoba navíc uvádějí náležitosti daňového dokladu podle § 29 zákona o DPH, včetně DIČ a data uskutečnění plnění.

    Zdroj: Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 29

Termíny prvního roku, na které se zapomíná nejčastěji

Přiznání k dani z příjmů právnických osob se podle § 136 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) podává do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období. Protože má každé s.r.o. ze zákona zpřístupněnou datovou schránku, podává se elektronicky, a lhůta je tím 4 měsíce. Když přiznání zpracovává daňový poradce na základě plné moci nebo firma podléhá povinnému auditu, je lhůta 6 měsíců.

Účetní závěrku — rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu — je podle § 66 zákona o veřejných rejstřících (zákon č. 304/2013 Sb.) a § 21a zákona o účetnictví potřeba zveřejnit ve sbírce listin obchodního rejstříku do 12 měsíců od rozvahového dne. Platí to i pro první, jen částečný účetní rok firmy. Zveřejnění si zkontrolujte ve sbírce listin — je veřejná, takže vaši obchodní partneři i banka to vidí stejně jako vy.

Nezveřejněná závěrka není formalita. Neuposlechne-li firma výzvy rejstříkového soudu k předložení listin, které mají být založeny do sbírky listin, může jí soud uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč (§ 104 zákona č. 304/2013 Sb.). Chybí-li závěrky za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období, soud firmu vyzve, aby je do 1 měsíce doplnila, a jinak postupuje podle § 104; při opakovaném neplnění nebo nedoručitelné výzvě může zahájit řízení o zrušení společnosti s likvidací (§ 105a a § 105). Nezveřejnění závěrky je navíc přestupkem podle zákona o účetnictví s pokutou až do 3 % hodnoty aktiv celkem (§ 37a).

Za pozdní přiznání pokuta vzniká, až když je zpoždění delší než 5 pracovních dnů; pak je to 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše 5 % daně a celkem nejvýše 300 000 Kč, přičemž pokuta nižší než 1 000 Kč se nepředepisuje (§ 250 daňového řádu). Modelově u daně 100 000 Kč to je 50 Kč za každý den prodlení a strop 5 000 Kč; podáte-li do 30 dnů po marném uplynutí lhůty a nemáte v daném roce jiné prodlení, je pokuta poloviční.

Pokud firma v prvním roce nikoho nezaměstnává a jednatel nebere odměnu, registrace u OSSZ a u zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatel zatím nevznikají. Vzniknou dnem, kdy se to změní, a od něj běží stejné osmidenní lhůty.